První víkend

Včera jsme po týdnu soužití vyrazili na první velký výlet pryč z Brna. Zatím jsem běhal jen po dvorečku a demoloval kytičky, rozkousal jedno frisbee, jednu zahradní hadicu, vyhrabal nějaký ty díry, co kdyby tam byl poklad, různě přenášel cokoliv jsem unesl a hopsal za balonkem, který mě páneček donekonečna házel, nebo se se mnou o něj přetahoval. Na večer jsme vždy vyrazili na nějakou tu hodinku ven za ostatníma hafíkama a stašně moc divnýma věcima jako auta, kola, kočičky, důchodce kteří neumí štěkat tak dělají aspoň "jeeee štěňátko" a tak. Jenže přeopatrnělej páneček mě zatím nepouštěl z vodítka, takže to nebylo úplně ono.

Přišel ale víkend a hned po ránu jsme nasedli do auta a vyrazili daleko, kde už nejezdí ty divný věci, páneček odepnul vodítko a nechal mě lítat po těch obrovských loukách dle libosti. Já se snažil, aby jsme mohli bez otravnýho vodítka blbnout čím dál víc, takže jsem nikam bezhlavě neutíkal, poslouchal na slovo a držel se pánečka na každým kroku, aby mě nezmizel z dohledu. Nosili jsme balonky, šišky, klacky, dostávali pamlsky, byla to legrace a radost z pohybu jsem dával dostatečně najevo.

Až jsme únavou tahali jazyk skoro po zemi (hlavně páneček) a šli si odpočnout do stínu, kolem lítala včelka, kterou jsem musel samozřejmě ulovit. Lovím všechny hmyzáky, od malých mravenečků, přes brouky, až po lítací potvory. Téhle potvůrce se to ale vůbec nelíbilo a tak mě odměnila žihadlem do čumáku. Plakali jsme, nevěděli co se to děje, páneček hystericky hledal žihadlo, až ho našel a vytáhnul, tak vypadal že začne brečet taky, protože mě začínala natíkat čuňa a byli jsme daleko daleko. Takže jsme se vydali přes lesík zpátky k autu. Po cestě jsme objevili potůček, v kterým jsem si trajdal a ten nás trochu probral z mdloby, vše začalo vypadat pozitivněji, čumák už se taky nezvětšil, páneček přestal nesmyslně poskakovat, aby si pořád prohlížel jestli neumírám a vše dobře skončilo.