A je to tady, měsíc utekl jako voda. Ještě to teda není úplně tady, protože to nejlepší přijde až za dva dny. To bude co? No přece moje čtyřměsíční narozeniny! Mám zase o jedno kilo navíc, rostu pánečkovi před očima a podle mých štěněcích ťapek to pořád vypadá, že i když jsem byl nejdrobnější miminko, všechno krásně doženu a nebudu žádnej drobek. V sobotu jsme se byli podívat jak se má moje ségra Amy. Samozřejmě jí to moc sluší jako všem z naší rodiny. Prošla se s náma i mamka Ally, tam o slušení není pochyb, je prostě nádherná. Jinak páneček vytrvale háže balónky a frisbee, přetahujeme se, socializujeme se s lidma i hafíkama, chodíme na výlety, trénujeme si zavolání, sedni, lehni, aportování a denně si hrajeme.
Dneska ráno jsme zjistili, že nám ve předu vypadl zoubek. Já to teda zjistil dřív, ale páneček kontroloval a pak se začal smát, že prej vypadám legračně. Vždyť mě za chvílu narostou nový a pořádný, dělal jakoby mě to mělo zůstat. Jo a taky už jsem dostal svou "občanku" (PP), tak teď machruju jaký jsem měl šikovný rodiče a prarodiče a jak půjdu v jejich šlépějích, protože jsem po nich pobral určitě jen to nejlepší. Teď se musím jít chystat na oslavu, mám totiž novej hřebínek, jelikož ten předešlej stál za ... nic a taky se učím si zvyknout na to, že česání neznamená hru "ulov si svůj kartáč". Tak pa na narozkách.
Žádné komentáře:
Okomentovat